ZIP CODE
Když pomsta chutná po sexu v kůži
„Každé místo nás proměňuje v pomíjivé touhy, ale málokteré se potí hédonismem.“ Kyle tu větu opakoval zpaměti, jako náboženskou modlitbu. Voda ze sprchy tryskala prudce, jako téměř vroucí jehly na kůži. Myšlenky mu zabloudily k PrEPu, cockringu, dluhům, viagře a pomstě. Mydlil se a přitom stáhl předkožku, aby zkontroloval žalud. Kapka slin posloužila jako předehra k sexu, rád se tím chlubil neznámým chlapům těsně předtím, než do nich vnikl. Nebyl závislý na sexu, jen nacházel úlevu v nezávazném cruisingu.
Ty objevené zprávy mu zatemnily mysl. Ano, textovky. Nevěra měla svou cenu a on přesně věděl, kde to bolí nejvíc, sám totiž nebyl žádným nováčkem v bolesti. Oblékl se do koženého postroje s červeným lemováním a vybral si jockstrap, který ladil k botám. Ze své sbírky vytáhl anální kolík, bohatě ho potřel lubrikantem a vrazil si ho do zadku. Před odchodem ještě věnoval svému bledému odrazu v zrcadle posměšný škleb. Čtvrť zaplavily vlajky. Vláda sice vymazala duhu z hlavních tříd, ale z balkonů ji smést nedokázala. Byl Pride. „A na co přesně jsi pyšný?“ zeptal se kdysi jeho otec. Ta vzpomínka jen přiživila jeho vztek. Alkohol mu brzy zaplavil mysl v několika circuit barech. Pořádně pil a upravoval si bouli v rozkroku před vysekanými barmany, kteří na něj vrhali nedůvěřivé pohledy. Působil jako svalnatý, maskulinní běloch: pro jedny kanec ze Středozápadu, pro druhé bílá spodina. Lehce opilý se vrátil do auta na pár rychlých potáhnutí. Schoval zapalovač do přihrádky a vyrazil k cílové stanici: do cruising baru. Vzpomněl si na Marka. Vybrali si tohle město, kde zima nikdy nepřichází, a on teď přemítal, v jakém přesném okamžiku se jejich láska zlomila. Odpověď nepřicházela. Prodíral se těly v kůži, která po celém parketu potila extázi, a probojoval se dovnitř. Hluboko v labyrintu těl a vzdechů, zabalený do tónů house music, blikal jasně osvětlený bar. Místnost protkaná potem chlapů a rukama zvoucíma ke hrátkám páchla poppers a sexem. Záblesky světel rýsovaly stíny v rozích téhle sexuální šachovnice. Zastavil se v místnosti ověšené dildy a erotickými hračkami, kde spatřil řadu těl s péry připravenými k ochutnání, a jedno pořádné si okamžitě vzal do úst: byla to nabídka příliš lákavá, než aby odolal.
Svou slabost pro skupinový sex, honění v parku nebo náhodná setkání v temných uličkách nikdy neskrýval. Na ničem už nezáleželo. Zášť zrozená ze zrady se dožadovala ventilu. Další chlupatí chlapi stáli kolem a v tom rohu si honili, všude tlustá, žilnatá péra. Jeden chlap ho otočil, roztáhl mu půlky, dvakrát plivnul a začal mu vytahovat naražený kolík. Kylea zalila úleva, jako když se otevře láhev špičkového šampaňského. Chlap vstal, nanesl lubrikant a vrazil to do té hladové prdele. Mihotavá světla těkala po místnosti a osvětlovala ty, kteří čekali, až na ně přijde řada. Cizí ruce mu k nosu přitiskly hadr nasáklý poppers. Lapal po dechu při každém přirážení, které mu dráždilo prostatu, a dokonce slyšel heknutí pár dávek, které do něj stékaly. Během té kůží prodchnuté smršti si jeho díru muselo vzít víc než pět chlapů, což hravě překonalo jeho osobní rekord čtyř. Šátral po zemi, dokud nenašel kolík, a vsunul si ho zpátky dovnitř, zatímco počítal dávky v sobě. Už téměř na ničem nezáleželo.
Cesta domů ubíhala pod nasvícenými řadami městských palem. Když zapnul rádio, ozvala se politicko-náboženská propaganda, a tak přepnul na svůj playlist; hrála Grace Jones. Hlavou mu bleskla letmá myšlenka na Jonestown, kterou zapudil nevěřícným zavrtěním hlavy. Za pár hodin ho čekala káva, sprcha a cesta na letiště vyzvednout manžela. Zrada byla zjevná, přesto je poutala silnější pouta: dluhy, dům, psi, rodina. Noc zůstávala dusná. Vzpomněl si na provinilé vzrušení v sexklubu a na péra ve svém těle; v téhle chvíli už na ničem moc nesešlo. K návratu do obvyklé role stačilo jen nasadit ten nejlepší přístup: zůstat tvrdě pracujícím mužem oddaným svému partnerovi a dál hrát aktivního v dlouholetém manželství.
Jak tenhle článek vznikl
- Napsal/a
-
Chilean-American writer and author of the book “A ras de cielo” (2017).
- Ilustroval/a
-
Illustrator as DDirt.
- Tento text
-
Tenhle text v česky je přeložený automaticky. Zatím ho nikdo nezkontroloval. Samotný článek napsal a podklady k němu vyhledal člověk a obrázky nakreslil taky člověk.
Nepoužíváme AI k psaní ani kreslení. Každý článek vyhledává a píše člověk a každou ilustraci taky nakreslil člověk. Strojový překlad je jediné místo, kde se tohoto časopisu dotkl stroj, a je vždycky označený.
Čtení je zdarma. K lajkování a komentování potřebuješ účet na DDirtu.
Přidej se k DDirtu a reaguj
Čtení je a vždycky bude zdarma. K lajkování a komentování potřebuješ účet, protože chceme, aby za každým slovem stálo konkrétní jméno.
0 odpovědí
Komentovat může každý, kdo má účet na DDirtu.
Vytvořit účet